Objevte kouzlo Bělského zámku: Od historie přes umění k gastronomii

Bělský zámek, kdysi srdce Valdštejnského panství, se dnes otevírá návštěvníkům jako místo plné historie, umění a inspirace. Jeho zdi skrývají příběhy dávných časů, odkaz slavných osobností i překvapivá řemeslná mistrovství. V jihozápadním křídle zámku se nachází expozice věnovaná životu a dílu básníka Karla Hynka Máchy, jehož pobyt v kraji zanechal nesmazatelnou stopu. Návštěvníci se zde mohou ponořit do atmosféry Máchova kraje, seznámit se s pověstmi a příběhy spojenými s loupežníky, lesníky i šlechtou, kteří kdysi krajinou kráčeli.

Expozice je obohacena o unikátní sbírku předmětů, které darovala paní Zuzana Mosná, spolumajitelka muzea Wenzela Kummra. Její štědrost umožnila zachovat pro budoucí generace cenné artefakty, které se vážou k regionální historii a kulturním tradicím.

Jaroslav Weigel: Mistr pera, štětce i divadelní scény

Další fascinující expozicí je pocta Jaroslavu Weigelu, mnohostrannému umělci, který se nesmazatelně zapsal do české kultury. Jako duchovní otec komiksu Lipse Tulliana, výtvarný redaktor časopisu Mladý svět a scénograf Divadla Járy Cimrmana, zanechal Weigel rozsáhlé a rozmanité dílo.

Jeho životní dráhu formovaly tři velké lásky: příroda, umění a divadlo. Láska k přírodě ho již v dětství přivedla ke skautským ideálům a celoživotní vášni pro výpravy do malebných krajin. Umění se stalo jeho povoláním - od pokreslených papírů v dětství po studium výtvarné výchovy a práci pro prestižní nakladatelství. Třetí láska, herectví, se naplno projevila po jeho vstupu do Divadla Járy Cimrmana, kde uplatnil nejen své herecké nadání, ale i profesionální výtvarné zkušenosti při tvorbě scénografií a grafických prací pro celou řadu her.

V expozici si můžete prohlédnout ukázky jeho rozsáhlé tvorby, včetně pozvánek, programů, plakátů, obalů zvukových a obrazových nosičů, knih a kompletní výpravy pro osm divadelních her.

Oživlé loutky Františka Pešána a tradice bělského loutkářství

Návštěvníky jistě zaujmou i loutky vytvořené Františkem Pešánem, principálem Divadla z půdy. Jeho mistrovské ruce vytvořily stovky loutek, které okouzlily diváky po celém světě. Expozice zároveň představuje bohatou historii loutkového divadla v Bělé pod Bezdězem, od jeho počátků v hostinci U Lva, přes působení v místní Sokolovně až po současnost.

Loutkové divadlo v Bělé má dlouholetou tradici, která byla přerušena za druhé světové války, ale po jejím skončení byla znovuobnovena. V osmdesátých letech se divadlo přesunulo do budovy bývalé školy vedle kostela Povýšení sv. Kříže, kde se stalo součástí Kulturního střediska. František Pešán, rodák z Kláštera Hradiště nad Jizerou, se stal klíčovou postavou pro znovuoživení tohoto uměleckého žánru a jeho díla jsou důležitou součástí bělské loutkářské historie.

Stavební perly zámku: Kaple, krov a toaletní věž

Pro zájemce o architekturu jsou připraveny i pohledy do stavební historie bělského zámku. Návštěvníci se seznámí s přístavbou druhého patra a krovu na renesanční severní palác, arkádami jižního paláce a kaplí se spojovací chodbou. V expozici jsou k vidění i zbytky psaníčkového sgrafita na fasádě, které zdobí kapli a spojovací chodbu, a které jsou patrné pod novodobou barokní fasádou.

Jednou z nejmladších staveb na zámku je Toaletní věž, která sloužila elévům lesnické školy a později byla přestavěna na prádelnu. V expozici se věnuje i stavebnímu vývoji hygienických zařízení na hradech a zámcích regionu.

V obrazové chodbě jsou umístěny kopie obrazů představitelů rodu Valdštejnů, kteří zámek a panství vlastnili přes tři století, a nabízejí tak další vhled do historie.

Romantická archeologie a tajemství podzemí

Jedinečný zážitek slibuje expozice Romantická archeologie, která se nachází v pozdně gotických sklepních prostorách zámku. Zde se návštěvníci seznámí s počátky archeologie v regionu a s dílem vlastence, kněze a archeologa P. Václava Krolmuse. Zvláštní pozornost si zaslouží i expozice věnovaná památné hoře Bezděz, která postupně odhaluje svá tajemství z minulosti.

V expozici se návštěvníci setkají s příběhy významných propagátorů historie a archeologie, jako jsou Eduard Štorch a Karel Sellner, a mohou si prohlédnout kopie i originály nalezených předmětů, kresebné rekonstrukce a fotografie z archeologických výzkumů. Mnoho z romantických představ o minulosti může být osvětleno, pobaveno či dokonce vyvráceno.

Příběhy městských bran a model středověké Bělé

V dalším zámeckém sklepě je umístěna expozice Příběhy městských bran, která se věnuje středověkému životu v okolí Bělé pod Bezdězem. Jednotlivé brány - Česká, Německá, Kuřivodská a Pražská - vyprávějí o historii města, jeho propojení s okolím a o významu městských hradeb a bran pro pocit bezpečí a samostatnosti.

Expozice je doplněna fascinujícím modelem města, vytvořeným podle plánu J. Novotného z roku 1925. Tento detailní model představuje Bělou pod Bezdězem v její středověké podobě a je cenným svědectvím o životě ve středověkém městě.

Gastronomie v Bělé: Od domácí kuchyně po menu

Zmínka o bělské gastronomii se objevuje v kontextu místních jídelen. Jídelna Bela u kostela je zmíněna v souvislosti s hledáním výpomoci do kiosku a s informací o dočasném uzavření z důvodu dovolené. V menu této jídelny se objevují tradiční česká jídla jako hovězí roštěná na pepři, vepřové maso v kapustě, jelení guláš či smažený hermelín.

Další zmínka odkazuje na možnost dobře a levně se najíst v Trutnově, kde se vyzdvihuje domácí kuchyně, velké porce a dostatek jídel.

Bělský zámek tak představuje komplexní zážitek pro milovníky historie, umění i lokální gastronomie, nabízející pohlédnutí do bohaté minulosti i do současného života regionu.